Velikonoce tradice zvyky symboly

Velikonoce jsou významný křesťanský svátek, který oslavuje zmrtvýchvstání ukřižovaného Ježíše Krista. V dnešní době oslava Velikonoc přerostla církevní rozměr a představuje také oslavu příchodu jara, probuzení přírody a nástupu teplejších a slunečních dnů. S Velikonocemi je dnes spjata spousta událostí v podobě Velikonočních trhů a oslav. Pojďme si Velikonoce tradice zvyky symboly přiblížit v našem článku.

Kdy se slaví Velikonoce?

Velikonoce jsou pohyblivý svátek a připadají na měsíc březen nebo duben (22.3. – 25.4.). V křesťanských církvích je Velikonoční neděle první neděle po prvním jarním úplňku, který nastal po prvním astronomické jarním dni tj. 21. března (jarní rovnodennost). Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. V pravoslavné víře jsou Velikonoce zpožděny v závislosti na Juliánském kalendáři.

Kdy budou Velikonoce v roce 2017?

Velikonoce v roce 2017 připadají na duben, Velikonoční neděle je 16.4.2017 a Velikonoční pondělí je 17.4.2017.

Velikonoce a datum Velikonoční neděle a pondělí

Rok	Velikonoční neděle	Velikonoční pondělí
2021	4.4.2021	5.4.2021
2020	12.4.2020	13.4.2020
2019	21.4.2019	22.4.2019
2018	1.4.2018	2.4.2018
2017	16.4.2017	17.4.2017
2016	27.3.2016	28.3.2016
2015	5.4.2015	6.4.2015
2014	20.4.2014	21.4.2014

Svatý týden a Velikonoční svátky

Celým Velikonočním svátkům předchází Svatý týden, který vrcholí Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou.

Květná neděle

Květná neděle, Palmare nebo též Pašijová neděle, je ve znamení posledního dne půstu, tento den se připomína vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma.

Modré pondělí

Na modré či žluté pondělí připadá začátek jarního úklidu v domácnostech. Na modré pondělí studentům začínaly jarní prázdniny.

Šedivé úterý

Na Šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů.

Škaredá středa

Škaredá středa někdy také bývá používán název Sazivá, neboť na tento den se vymetaly komíny. Den který připomíná Jidášovu zradu. O Škaredé středě se neškareďte, mohlo by vám to zůstat.

Zelený čtvrtek

Na zelený čtvrtek jezte zeleninu a nehádejte se. O Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu.
Zelený čtvrtek je den odpuštění. Původní pojmenování tohoto dne bylo Lkavý Čtvrtek (Greindonnerstag). České pojmenování je zkomoleninou původního názvu na Zelený Čtvrtek (Gründonnerstag).
Na Zelený čtvrtek se připomínají dvě hlavní události. Ježíšova večeře na rozloučenou a druhou je Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí. Na Zelený čtvrtek se konají dvoje obřady: dopoledne v katedrálách, večer pak v jednotlivých kostelích (farnostech).

Ježíšova poslední večeře

Poslední Ježíšovo jídlo s učedníky bylo velmi zvláštní. Ježíš z něho chtěl udělat symbolické shrnutí svého života a otevřít tak dveře budoucnosti. Toto jídlo – večeře, se latinsky nazývá „cena, hostina“.

Velký pátek

Velký pátek je den ukřižování Ježíše Krista. Dodržuje se přísný půst, na tento den se také nepracovalo na polích. V tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.
Na Veliký pátek se můžeme ochránit před nemocemi, pokud časně ráno skočíme do potoka. Protože nemůžeme slyšet zvonit zvony, mají děti řehtat řehtačkami.

Bílá sobota

Bílá sobota je dnem úklidu. Každá hospodyňka uklízela světnici a celý dům, bílily se stěny pokojů a domů. Sobota byla zároveň i příprava na Boží Hod Velikonoční v neděli. Chlapci pletli pomlázky, děvčata zdobila vajíčka. Bílá sobota je den pečení mazanců a různých velikonočních dobrot a beránků. V ten den také skončil dlouhý půst a večer se v kostelech se zapáleným posvěceným ohněm před vchodem či uvnitř konala mše (vigilie).
Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci.

Velká noc

Noc ze soboty na neděli nazýváme Velká noc. Na Velkou noc (Velikonoční noc) se konají vigilie. Liturgie začíná svěcením ohně a svíce, následuje liturgie slova, křtu a eucharisticka liturgie.

Velikonoční nedělě

Nedělní Boží hod Velikonoční jinak též Slavnost zmtvýchvstání Páně, byl vyvrcholením svátků. Světily se posvátné pokrmy jako beránci, mazance, chleba, víno a vejce. Na Hod Boží Velikonoční se setkává nejbližší rodina.

Velikonoční pondělí

nebo Červené pondělí. V tento den již od časných ranních hodin vyrážejí všichni muži a chlapci s upletenými pomlázkami, aby z děvčat vyhnali nemoci a lenost – „Aby nožky běhaly, ručičky pracovaly a hlava nebolela“. Dělalo se tomu proto, aby ženy byly příští rok silné a zdravé. Odměnou za výprask jsou malovaná vajíčka. V některých oblastech ale naopak děvčata chodila s pomlázkou či polévala muže studenou vodou.

Velikonoce – tradice a zvyky

V domácnostech se často udržují staré velikonoční zvyky, jako je pečení beránka či mazance, zdobení vajíček, pletení pomlázky na pondělní koledování. Lidé si zdobí byty symboly jara, posílají si velikonoční přání. Někdy příznivé počasí láká na výlety do přírody, zvlášť připadnou-li Velikonoce na teplý dubnový víkend, jindy se koledníci brodí v mokrém sněhu, pokud jsou Velikonoce na konci studeného března.

Velikonoční výzdoba

K Velikonocím neodmyslitelně patří také adekvátní výzdoba. S příchodem Jara vítáme také znovuzrození sil a radostné očekávání. Symbolem svátků jara je tak v domácnosti proutky vrby jívy neboli kočičky s mašlemi, kraslicemi nebo jarními kvítky. Na okna se lepí nálepky s jarními motivy nebo obrázky květin.
V historii lidé vítali jaro tak, že vysypávali ornamenty na zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody. Lidé též zdobili okna květinovými vzory s pomocí seříznutého mýdla. Zdobení průjezdů a zápraží venkovských stavení pomocí vlnovek a spirál byl tradiční o velikonočních a svatodušních svátcích, nebo na dožínky a posvícení.

Velikonoce symboly a tradice

Velionoční a náboženské velikonoční symboly jsou beránek, kříž, velikonoční svíce, velikonoční vajíčko, zajíček a pomlázka.
Beránek je symbol Ježíše Krista jako oběti za spásu světa. Kříž znamená Ježíšovo ukřižování. Velikonoční svíce a oheň symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad smrtí. Velikonoční vajíčko je symbol nového života. Zajíček je symbol přicházejícího jara. Pomlázka je symbol Velikonočního pondělního rána a koledy.

Velikonoční Beránek

Pečení velikonočního beránka. Beránek symbolizuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je beránek symbolem Ježíše Krista, protože byl jako beránek obětovaný za spásu světa.
Dnes beránka pečeme z těsta a zdobíme mašlí, beránek by měl podle historických tradic zdobit každý velikonoční stůl.

Velikonoční zajíc

Zajíčka už dnes již také pečeme, anebo ho používáme jako dekoraci. Zajíček tzv. „ostrházi“ – pochází z Německa, k nám se dostal až počátkem 20. století. Zajíc je ovšem i symbolem plodnosti, života a štěstí a je spjat s egyptskou a aztéckou mytologií. Velikonočního zajíčka najdeme už v Bibli, kde symbolizoval vše chudé, skromné, pokorné. Býval znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie – symbol čistoty nad tělesným pokušením.

Velikonoční pomlázka

Pomlázka, (po)omlazení, vyrobené z mladých vrbových proutků, měla ženám předat mládí a sílu těchto proutků. Pánové a chlapci si upletou z proutků pomlázku nebo tzv. žílu a ženy by se nechají tímto proutkem vyšlehat, aby omládly a zkrásněly.
Pro ženu a především staré panny (ženy nad 25 svobodné a neprovdané) přestavovala pomlázka a vyšlehání naději na provdání. Odměnou za omlazení je vajíčko.

Vajíčka a kraslice

Vejce je prastarý symbol života a plodnosti. Zvyk jíst vajíčka na Velikonoce souvisí patrně s velkým půstem, při němž se nesměla jíst ani vejce. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl pak obyčej zdobení kraslic, který se oblastně odlišný, stejně jako pojmenování. Zvyk zdobení kraslic pochází z druhé poloviny 19. století.

Mazanec

Mazanec je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Dříve to však bývalo pečivo nesladké, připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec (žlutý mazanec).

Sladká varianta tohoto obřadního pečiva si však ponechala původní okrouhlý tvar a znamení kříže. V jiných koutech naší země se nesladkým mazancovým koláčům říkalo baba, babůvka, plecovník, šoldr, svěceník.

Jidášky

Jidášky a malé mazance – briošky je pečivo z bílé mouky a medu ve tvaru válečku. Jidášek ve slané variantě symbolizuje podle křesťanského výkladu provaz, na němž se Jidáš oběsil. Prozaičtější lidový výklad praví, že hospodyním bylo líto zbytků těsta a dětem pekly malé figurky a zvířátka pro potěšení.

Kočičky

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z jejich spálení o Popeleční středě.

Řehtačky, klapačky, trakaře

Řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje (především dřevěné) vydávající rámus svolávaly k bohoslužbám od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).

Hledání pokladů

Velký pátek, den Kristova ukřižování, je v lidových pověrách spojován s magickými silami. Na Velký pátek by kromě velkého půstu měla přetrvávat tradice hledání pokladů. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady.

Velikonoce a Pranostiky

• Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
• Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
• Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
• Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
• Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
• Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
• Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
• Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.
• Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.

V každém případě Velikonoce oslavte, mají se slavit 50 dnů jako odměna. Veselé Velikonoce!

Vyletip.cz