Kam na běžky běžkařské trasy běžecké magistrály

Zimní sezóna je v plném proudu, nejen na horách je dostatek sněhu a vy si říkáte kam na běžky? Milujete běžkování, rádi sjíždíte běžkařské magistrály a objevujete nové běžecké trasy. Projeďte se bílou stopou zasněženou přírodou. Na upravených tratích si zaběžkujete na vrcholech Jizerských hor, Krkonoš, Jeseníků, Beskyd a dalších oblastech. V níže položených místech sice bude nutné stopu prošlápnout, ale nevšední pohledy na místa, která obvykle sníh nepokrývá, nepochybně stojí za to. A kam vyrazit na běžky přináší článek Kam na běžky běžkařské trasy běžecké magistrály.

Jizerské hory

Jedna z nejstarších bežeckých tratí nabízí krásné tratě v chráněné oblastí Jizerských hor. Nadšencům zimního sportu jsou k dispozici upravované značené trasy. Díky úzké spolupráci s dalšími provozovateli tratí, např. Jizerky pro vás v Kořenově nebo Bieg Piastów v polských Jakuszycích, mohou lyžaři přejet i na trasy v Krkonoších nebo na upravené tratě na polské straně.
O úpravu tratí v Jizerských horách se již od konce roku 1999 stará JIZERSKÁ, o. p. s., založená obcí Bedřichov. Peníze na úpravu tratí získává od měst a obcí, Libereckého kraje, sponzorů a dárců, ale i od samotných lyžařů, kteří si zimu bez běhání na lyžích neumí představit.
Značené tratě vedou nejen kolem zimních kiosků, kde lze nabrat potřebné síly, ale i kolem turisticky atraktivních míst.

Jizerská magistrála

Výchozími body jsou Bedřichov (prostor lyžařského stadionu), Jablonec nad Nisou (sportovní areál Břízky), Oldřichov v Hájích (Na Pilách), Nové Město pod Smrkem (U Spálené hospody) a Martinské údolí poblíž Harrachova. Dvě trasy pak kopírují tzv. Jizerskou 50, jeden z nejproslulejších běžeckých závodů v ČR.

Běžecké trasy Jizerské hory

Z Oldřichova v Hájích do Bedřichova (13,5 km)
Z Nového Města pod Smrkem na Smědavu (13,3 km)
Z Jablonce nad Nisou do Bedřichova (13,6 km)
Z Harrachova na Smědavu (13,6 km)
Ze Smědavy do Bedřichova (13,7 km)
Jizerská 50 – „50 km“ (50 km)
Jizerská 50 – „25 km“ (21,8 km)
Vyražte na lyže do přírody Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory za zážitky a výkony.

Šumava

Bílá stopa Šumava – šumavská magistrála

Lyžařská Šumavská magistrála propojuje Šumavu od Železné Rudy k Lipnu.
Šumavská magistrála začíná v Železné Rudě – hlavním lyžařském středisku západní části Šumavy. Toto středisko disponuje dostatečnou kapacitou parkovacích míst a jako jedno z mála na Šumavě je napojeno na železniční síť ČD, velmi dobré je i autobusové spojení.

Magistrála dále protíná bod Gerlova Huť (8,5km; ve výšce 960m.n.m.). Další část trasy vede po cyklotrase na Novou Hůrku (13km), odtud magistrála dále pokračuje přes Vysoké Lávky (18,5km), Formberk do Prášil (21,5km; 870m.n.m.). Dále vede na Slunečnou (23km), Liščí díry a kopcem až na Předěl (28,5km; 1235m.n.m.) pod horou Poledník – rozhledna. Z Předělu pokračuje dále kolem Oblíku na Javoří Pilu (34,5km), podél Javořího, později Roklanského potoka, dovede přes Rybárnu (38km) až do cíle prvního dne – obce Modrava (40km; 980m.n.m.).

Druhý den

Z Modravy vede stezka proti proudu Modravského potoka na Březník, dále přes Ptačí nádrž (47km) až na nejvyšší místo lyžařské běžecké magistrály na Černou horu (51km; 1272m.n.m.), zde při dobré viditelnosti je jižním směrem možno spatřit cca 300km vzdálené Alpy. Z Černé hory sjíždí k rozcestí U pramenů Vltavy (53km) a pak na Bučinu (56km) – opět výhled na Alpy. Zde rychlým sjezdem na Knížecí Pláně (58km). Magistrála pak pokračuje na Ždárské sedýlko (60km) a dlouhým sjezdem do obce Strážný (68km; 810m.n.m, zde doporučujeme přespat.

Třetí den

Trasa posledního dne přejezdu Šumavy měří pouze asi 30 km, zahájíme ji ze Strážného (68km) kolem čerpací stanice, podél silnice na hraniční přechod, přes bývalou osadu Dolní Cazov (72km) na Mlaka (75km) a dále přes Krásnou Horu do Nového Údolí (80,5km; 800 m.n.m.) – celý tento úsek magistrály vede většinou v bezlesí a umožňuje krásné výhledy do okolí, na začátku Splavské rašeliniště, později kolem Krásné Hory výhledy do blízkého Německa, okolí Bischofsreutu. Z Nového Údolí začneme stoupat směrem k Schwanzenberskému plavebnímu kanálu, pak k rozcestí Hučina (90km), na Říjiště (96km) a dále na Seitzovu cestu (101km; 940m.n.m.), pak již následuje závěrečný sjezd na Josefův Důl (104km) a po rovince při plavebním kanálu kolem penzionu Marie na Zadní Zvonkovou (106km; 825m.n.m.) popř. na hraniční přechod Pestřice/Sonnenwald. Zde Šumavská lyžařská magistrála končí s možností pokračovat na Rakouském území v okolí Schönebenu a Hochfichtu.

Bílá stopa – lokální trasy

Šumavská magistrála protíná celé pohoří. Bílá stopa na Šumavě však představuje především spoustu lokálních upravovaných běžkařských oblastí – Borová Lada, Frymburk, Hartmanice, Keply, Zhůří, Horská Kvilda, Kašperské Hory, Kubova Huť, Kvilda, Lipno, Modrava, Prášily, Srní, Stožec, Strážné, Zadov, Churáňov, Nové Hutě, Železná Ruda, Hamry.

Krkonoše

Krkonošská lyžařská magistrála – napříč Krkonošemi

Krkonoše nabízejí 560 kilometrů upravovaných běžeckých stop v horách i v Podkrkonoší z toho 71 kilometrů je sama Krkonošská magistrála a 90 kilometrů představují trasy závodní, ostatní jsou turistické. Závodní tratě a magistrála se upravují každé ráno, ostatní trasy se většinou upravují po sněžení a před víkendem.
Krkonošská lyžařská magistrála prochází celými Krkonošemi. Začátek Krkonošské magistrály se nachází v Harrachově odkud vede kolem Mumlavy směrem ke Krakonošově snídani a zde uhýbá směrem doleva k Vosecké boudě. Dále pokračuje ke křižovatce U čtyř pánů na Zlaté návrší až k Vrbatově boudě což je nejvyšší bod trasy s nadmořskou výškou 1400m.n.m. Poté vede cesta na Horní Mísečky po zasněžené silnici, odtud vedou dvě cesty do Špindlerova Mlýna jedna z nich je po modré sjezdovce a ta druhá vede po vyhlídkové cestě na svahu Medvědína. Skrz město vede trasa do lyžařského areálu Svatý Petr a odtud dále pokračuje přes Krásnou pláň, Klínové boudy na Rozcestí okolo Dvorské boudy ke svahu Liščí hory dále k Lesní boudě a horní stanici lyžařského vleku Zahrádky v Peci pod Sněžkou. Odtud dále stoupá magistrála přes Lučiny od Kolínské boudy na Černou horu a poté na pokračuje na Velké pardubické boudy, Modré Kameny a Krausovy boudy. Z tohoto místa dále vede přes Weissovy domky do Horního Maršova odtud směrem k Rýchorské boudě, po hraničním hřebenu a Celní cestě do Horních Albeřic, k Lysečinské boudě a skrz Cestník až na Pomezní boudy v Malé Úpě. Z Rýchor se dá odbočit do Žacléře.

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta – body trasy

Harrachov – Krakonošova snídaně – Vosecká bouda – křižovatka U čtyř pánů – Vrbatova bouda – Horní Mísečky – Špindlerův Mlýn – Skiareál Svatý Petr – Krásná pláň – Klínové boudy – Rozcestí – Dvorská bouda – Liščí hora – Lesní bouda – Pec pod Sněžkou – Lučiny – Kolínská bouda – Černá hora – Velké pardubické boudy – Modré kameny – Krausovy boudy – Weissovy domky – Horní Maršov – Rýchorská bouda – Horní Albeřice – Lysečinská bouda – Pomezní boudy v Malé Úpě – Žacléř
V areálech a infocentrech získají lyžaři tištěný leták s mapkou a popisem jednotlivých úseků lyžařské cesty. Na mnoha místech Krkonošské magistrály usnadňují orientaci velkoplošné mapy běžeckých tras. Krkonošská magistrála se dělí na několik etap.
Samotná Krkonošská magistrála je značena červeným kosočtvercem, v mapách je pak zanesena červenou turistickou značkou. Modře se označují závodní tratě a turistické tratě mají značení zelené.

Krušné hory

Krušnohorská bílá stopa – Krušnohorská magistrála

Krásnou přírodou mezi lesy a loukami se přes celé Krušné hory vine cyklistická a běžecká Krušnohorská magistrála. Provede vás celým pohořím z úplného západu republiky z Chebu až na severočeský Sněžník u Děčína. Trasa začíná u vodní nádrže Skalka v Chebu a přes známé Františkovy Lázně a Kraslice, proslulé výrobou hudebních nástrojů, vás postupně přivede do Krušných hor s nejvyšším vrcholem Klínovec (1 244m). Celková délka trasy je 242 km a v celém jejím průběhu se na ní napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy.
Trasa Krušnohorské magistrály vede přes body: Cheb – Františkovy Lázně – Vojtanov – Luby – Kraslice – Bublava – Jelení – Horní Blatná – Boží Dar – Měděnec – vodní nádrž Přísečnice – Hora sv. Šebestiána – Kalek – Mikulovice – vodní nádrž Fláje – Nové Město – Cínovec – Fojtovice – Krásný Les – Sněžník.
Významnými lyžařskými středisky Krušnohorské bílé stopy jsou: Lesná, Klíny, Dlouhá Louka, Nové Město, Adolfov a Petrovice.

Vysočina

Českomoravská vrchovina je rozlehlá poahorkatina ležící mezi Čechami a Moravou. Je typická svým jen mírně zvlněným terénem, který z ní v případě dostatku sněhu dělá jednu z nejzajímavějších oblastí na běžky v ČR. Pro veřejnost nejznámější lyžařskou oblastí Vysočiny je okolí Nového Města na Moravě, ale dobře lyžovat se dá i jinde.

Běžkařské oblasti na Vysočině

Nové Město na Moravě
Severovýchodně od Nového Města na Moravě se v zimním období upravuje přes 100 km turistických běžeckých tras. Jsou upravovány rolbou pro klasický styl v běhu na lyžích několikrát v týdnu nebo vždy před víkendem. Trasy jsou v terénu značeny oranžovými směrovkami.
Žďár nad Sázavou
V okolí Žďáru nad Sázavou je upravováno 50 km tratí, kde je možné lyžování oběma technikami – klasicky a bruslením. Vyznavači běžeckého lyžování si ve ski regionu Žďársko mohou vybrat z 5 okruhů upravovaných rolbou.
Bystřice nad Pernštejnem
Za příznivých sněhových podmínek je na Bystřicku upraveno více než 40 km tras s propojením na sousední regiony.
Ždírec nad Doubravou
V okolí Ždírce nad Doubravou jsou pravidelně udržované běžecké trasy vedoucí ze Ždírce nad Doubravou přes Krucemburk, Volnův Městec, Radostín a Škrdlovice až do Polničky, Račína a Havlíčkovy Borové.
Humpolec
V okolí Humpolce se nachází bezmála 70 km turistických běžeckých tras rozdělených do čtyř okruhů.
Další oblastí jsou Svatá Anna na Chotěbořsku, Trasy v okolí Jihlavy, Pelhřimovska, Telčska, Javořicka a okolo Velkého Meziříčí.

Orlické hory

Táhlé hřebeny Orlických hor bez výraznějších zlomů jsou přímo stvořené pro běžkaře. Zvláště Jiráskova horská cesta je velice oblíbenou lyžařskou magistrálou. Strojově upravované stopy ale najdete i na dalších místech, namátkou jmenujme – v okolí Deštného, Sedloňova a Olešnice, nad Říčkami a Rokytnicí, nebo v lyžařském areálu Buková hora – Suchý vrch.

Jiráskova horská cesta

(JHC, Cesta Aloise Jiráska) je hlavní dálkovou hřebenovou cestou v Orlických horách a vyznačena je červeně. Zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben. Jiráskova horská cesta začíná v Broumově; přes Hronov a Náchod vstupuje údolím Metuje do oblasti Orlických hor. Z Nového Hrádku přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí dostane na hlavní hřeben, kterým pokračuje přes Šerlich, poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až k Haničce, kde JHC vstupuje do Žamberských lesů. Překonává Divokou Orlici na Zemské bráně, Tichou Orlici v Mladkově, odkud přes Suchý vrch a dále pak přes Jablonné n. Orl. míří do Litomyšle. Cesta, která spojuje nejkrásnější partie Orlických hor, byla vyznačena roku 1921 a pojmenována na počest spisovatele Aloise Jiráska.

Kilometráž Jiráskovy horské cesty

Nový Hrádek, náměstí – Dlouhé 2,5 km – Olešnice v Orlických horách 6 km – Horní Olešnice 6,5 km – Vrchmezí 11,5 km (+ 490 m) – Polomský kopec, rozc. 12km – Polomské sedlo 12,5 km – Bukačka, NPR 15 km – Šerlich, Masarykova chata 16 km – Velká Deštná, odbočka k vrcholu 19,5 km (+ 120 m) – Pod Jelenkou 20,5 km (- 60 m) – Pod Homolí (foto) 24 km (- 100 m) – Tetřevec 26 km (+ 100 m) – Kunštátská kaple 28 km – Pěticestí (foto) 29 km – Komáří vrch, 32 km – Mezivrší 32,5 km (- 60 m) – Anenský vrch, odbočka 35 km (+ 70 m) – Hanička, odbočka 38 km (- 180 m) – Hanička, hájovna 39,5 km – Pod Zadním vrchem 42,5 km – Žamberské lesy 46,5 km – Zemská brána 49,5 km (- 140m) – Čihák 50,5 km (+ 60 m) – České Petrovice 52,5 km (+ 100m) – Adam, stát. hr. 55 km (+ 90m) – Mladkov 58 km (- 170m) – Suchý vrch 67 km (+ 450 m). Dále Jiráskova cesta pokračuje ze Suchého vrchu až do Litomyšle, celková délka přibližně 170 km.

Jeseníky

Jeseníky jsou druhým nejvyšším pohořím České republiky. Díky nadmořské výšce a chladnému klimatu se zde sníh drží dlouho do jara a zpravidla se zde provozují zimní sporty nejdéle z celé republiky. Jesenéky protíná páteřní běžecká trasa Jesenická magistrála. Kromě Jesenické magistrály mohou příznivci bílé stopy využít v Jeseníkách velké množství pravidelně upravovaných lyžařských stop v oblastech Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Králický Sněžník a Rychlebské hory. Běžkařské trasy naleznete v místech: Paprsek a okolí, Nová Ves u Rýmařova, Rýmařov, trasa přes Červenohorské sedlo na Ovčárnu, na Rejvízu, trať Ovčárna – Praděd – Švýcárna, Horní Lipová, Jeseník Lázně, v údolí Bělé, Ramzová, Ostružná a Petříkova. Dále na trase Vrbno pod Pradědem – Suchá Rudná – Karlova Studánka, Hvězda, trasa přes Pásmo Orlíka, areál Skřítek, Guntramovice, Břidličná, a Běžecké trasy v lokalitě Malá Morávka – Karlov pod Pradědem.

Beskydy

Beskydská magistrála je souborem propojených upravovaných lyžařských běžeckých tras v celých Beskydech.

Přehled upravovaných tras v Beskydech

Běžecké tratě v okolí Mostů u Jablunkova – známá oblast na pomezí Česka, Slovenska a Polska. Běžecké stopy, na které lze nastoupit přímo v lyžařském areálu v Mostech u Jablunkova. Trasy jsou značeny oranžovými směrovkami a informačními tabulemi s vyznačením tras, míst odpočinku, restauračních a stravovacích zařízení.
Traverzové cesty Těšínských Beskyd – lyžařské trasy vedoucí po lesních cestách úbočími beskydských hřebenů s množstvím typických horských chat. Jsou vyznačeny turistickým značením pro lyžařskou turistiku.
Lysohorská běžecká magistrála – nejvýše položené trasy v Moravskoslezských Beskydech. Na běžkách se dostanete až na Lysou horu, nejvyšší vrchol Beskyd. Ve výšce 1324 m n. m. vás čekají překrásné výhledy a dlouho trvající sněhová pokrývka.
Lyžařská běžecká trasa Travný – běžkařský okruh vedený po lesních cestách v masivu Travného s pěknými výhledy.
Lyžařské běžecké trasy v oblasti Pusteven – tradiční běžkařská oblast s několika okruhy různé náročnosti. Malebné Jurkovičovy dřevěné útulny a překrásné výhledy.
Lyžařská běžecká trasa pod Velkým Javorníkem – lyžařská trasa vedoucí úbočím Velkého Javorníku z Veřovic do Frenštátu pod Radhoštěm.
Lyžařské běžecké tratě v oblasti Bílá – Staré Hamry – široký výběr z několika běžkařských okruhů různé délky a náročnosti. Hraniční hřeben Beskyd, krásné výhledy, horské chaty, mnoho nástupních míst.
Lyžařské běžecké trasy ve sportovně rekreačním areálu Ostravice – dobře dostupné běžecké okruhy v areálu golfového hřiště na Ostravici. Krásné panorama nejvyšších vrcholů Beskyd.
Lyžařské běžecké trasy ve Vsetínských vrších a Javornících – hřebenovka od Vsetína až po Bumbálku a trasy v okolí Velkých Karlovic. Krásné výhledy, dřevěná architektura, horské chaty.

Javorníky

Javornická magistrála

Pásmo Javorníků na moravsko-slovenském pomezí láká návštěvníky krásnou odlesněnou hřebenovkou, z níž se otevírají úžasné výhledy na rozmanitý horský svět Karpat. V zimě navíc nabízí ideální terén pro dlouhé přejezdy na běžkách. Pravidelně udržovaná dvojstopa umožňuje bezproblémový pohyb ve sněhu také pěším turistům.
Východiskem na hřeben Javorníků je rekreační a lyžařský areál Kohútka, kam se dá dnes dojet autem nejenom ze slovenské, ale také z moravské strany. Stopy jsou perfektně udržované a sněhové podmínky vzhledem k nadmořské výšce a zeměpisné poloze Javorníků obvykle lepší než v okolních kopcích. Rolbou udusaný široký pruh sněhu vedle lyžařských stop je zároveň ideálním podkladem pro pěší putování. Pěší skupinky výletníků s velkými batohy a výbavou pro zimní táboření proto nejsou v Javorníkách vzácností.
Javornická lyžařská magistrála – body trasy: Kohútka – Kasárna, 13 km – U Melocíka, 26 km – sedlo Semeteš, 32 km – hotel Husárik, 50 km – Čadca, 54 km

Střední Čechy

Oblasti středních Čech jsou závislé na dostatku sněhu. Možnosti pro obyvatele Prahy a okolí jsou tak limitované. Využívané trasy jsou Brdy a brdský hřeben nebo tratě protínající Ladův kraj.

Praha

Přímo v Praze se běžkuje na čtyřkilometrovém okruhu v parku Ladronka, v oboře Hvězda nebo v lesoparcích – Divoká Šárka, Ďáblický háj, Hostivařský lesoparku a Milíčovský les, Kunratický les nebo v Klánovicích.

Ladův kraj

V Ladově kraji najdete několik populárních oblastí navštěvovaných běžkaři již dlouhá léta. Patří mezi ně Voděradské bučiny, Hornopožárské polesí a lesy mezi Říčany, Mukařovem a Struhařovem. Trasy zde vedou po lesních cestách.

Ostatní oblasti České Republiky

Kromě českých hor můžeme v případě dostatku sněhu běžkovat i v níže položených oblastech. Obyvatelé Pardubic běžkují na dostihovém závodišti, Hradečané v městských lesích, také se běžkuje v Železných horách v okolí Nasavrk a Seče, v Drahanské vrchovině na Boskovicku, ve Chřibech okolo hradu Buchlov, na Kladsku nebo na Vsetínsku.

Parádní jízdu v bílé stopě přeje Vyletip.cz