Masopust zvyky tradice hody průvody

Masopust zvyky tradice hody průvody

Masopust zvyky tradice hody průvody

Masopust zvyky tradice hody průvody
Masopust zvyky tradice hody průvody

Vánoce, Tři králové i Hromnice jsou již za námi a blíží se období Masopustu. Masopust je nejen třídenní svátek, ale i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust začíná po svátku Tří králů 6. ledna. O Masopustu se rozepíšeme v tomto článku Masopust zvyky tradice hody průvody.

Tradice Masopustu v Čechách a na Moravě

Masopust zvyky tradice hody průvody
Masopust zvyky tradice hody průvody

Masopust, a především poslední dny tohoto období, byl v minulosti pro lid oficiálním svátkem hodování. Poté následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech se pořádaly tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, klobásy, jelítka, jitrnice, huspeninu, ovar a škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční (škaredou) středou. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy jedly mastné rohlíky s mlékem, dopoledne ještě prokládaná kořalkou. Oběd však už byl přísně postní – čočka s vejcem, sýr, chléb, vařená krupice a pečené brambory.

Kdy končí masopust

Masopust končí před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. Konec Masopustu nemá pevné datum a je odvislý od Velikonoc. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, může být masopustní neděle v rozmezí od začátku února do začátku března.

Jak si spočítat na kdy vychází Masopust?

V kalendáři vyhledejte kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte následovně: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů – tj. 6.ledna – až do úterý, které předchází Popeleční středě. V roce 2017 připadá masopustní úterý na 28. února.

Masopustní tradice a zvyky

S Masopustem si spojujeme především jeho zakončení, které je ve znamení hodování a veselí, které představují zabijačkové hody, taneční zábava a masopustní průvod.

Tučný čtvrtek

Masopust zvyky tradice hody průvody
Masopust zvyky tradice hody průvody

Masopust vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Původně se jedlo hovězí, jehněčí a zvěřina, od 19. století pak nastoupila obliba zabijaček a tradiční vepřové pečeně s knedlíky a zelím, zapíjené pivem. V té době se také začala za masopustní jídlo považovat pečená husa. Panovalo přesvědčení, že na tučný čtvrtek musí člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Taneční neděle

Hlavní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se všichni chystali na taneční zábavu, která se často protáhla až do rána. V každém kraji si lidé vymysleli jiné názvy a jiné zvyklosti. V Praze vznikly v 18. století masopustní plesy zvané reduty, určené pro bohatší vrstvy.

Maškarní úterý

Masopust zvyky tradice hody průvody
Masopust zvyky tradice hody průvody

Vyvrcholením masopustu bylo úterý, kdy se pořádaly průvody maškar nebo hrály žákovské divadelní hry. Nejoblíbenějším námětem byl soud s opilcem Bakchusem. V průvodu maškar bývaly figury nejrůznějšího druhu – četník, žebrák, cikán nebo jiný šašek, někde též medvědář s medvědem (Hroznětín). Maškary byly většinou odměňovány koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi. Masopust byl zakončen tradičním „pochováním basy“, které symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic.

V minulosti se slavilo všude ve stejný čas, nyní se všelijaké masopustní obchůzky, reje a veselice konají dva víkendy po sobě, nejčastěji o víkendu před masopustním úterkem, mnohde i o víkendu dalším.

Zajímavosti o Masopustu

Masopust zvyky tradice hody průvody
Masopust zvyky tradice hody průvody

V roce 2010 byly Masopustní průvody s maskami na Hlinecku zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Masopust se na Moravě označuje jako fašank, fašinek nebo ostatky jinde také jako voračky, šibřinky, končiny nebo karneval, jinde se nazývá fašanky, ostatky, voračky, šibřinky, končiny, karneval, bláznivé dny, konec masopustu.

Masopust a pranostiky

Masopustní úterý

Masopust na slunci – pomlázka v Senci.
Konec masopustu jasný – len krásný.
Krátký masopust – dlouhá zima.
Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
Masopust na mrazu – někdo přijde k úrazu.
Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý – čeká nás neúroda po celý rok.

Popeleční středa

Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Suchý půst – úrodný rok.

Příjemné prožití Masopustu přeje Vyletip.cz

2 komentáře na „Masopust zvyky tradice hody průvody“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *